Čínský drak zatím na vysněnou kořist v Česku nedosáhl

David Tramba, Dotyk Byznys, 4. dubna 2016

Čínský kapitál proniká stále více do české ekonomiky, na velký úlovek typu Unipetrolu si však musí ještě počkat. Při příležitosti návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se skupině CEFC podařilo získat poloviční podíl v J&T Bance, strojírny ŽĎAS, prodejce zájezdů Invia a pražský fotbalový stadion Eden. Ve stopách CEFC přicházejí na nákupy do Česka i další investoři.

Je bezpečné mít peníze v bance ovládané Číňany? To je otázka, která možná trochu vyděsí mnohé klienty J&T Banky. Finanční ústav zaměřený na bohatou klientelu, dlouhodobě ovládaný slovenskými miliardáři Ivanem Jakabovičem a Jozefem Tkáčem, totiž bude brzy z poloviny kontrolován čínským investorem.

drak

Čínská podnikatelská skupina CEFC, jejíž pražskou pobočku řídí bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík spolu s bývalou šéfkou České pošty Marcelou Hrdou, totiž ve středu 30. března podepsala dohodu, díky které navýší svůj podíl v mateřské J&T Finance Group z necelé desetiny na rovných 50 procent.

Loni zahájené čínské akviziční tažení po českých zemích tedy značně nabralo na intenzitě. Jen ovládnutí poloviny J&T Banky vyjde CEFC celkem na 26,5 miliardy korun. Další miliardy korun pak vydá – často společně s dalším čínským partnerem – za žďárské železárny ŽĎAS, prodejce zájezdů Invia.cz a majoritu v pražském fotbalovém stadionu Eden.

Zatím se hraje jen o vliv

Aktuální nákupy navazují na první vlnu transakcí, které CEFC podepsala na podzim loňského roku. V té době si pořídili značně nesourodou směs aktiv zahrnující fotbalový klub Slavia Praha, majoritu v Pivovarech Lobkowicz, menšinové podíly ve vydavatelství Empresa Media a leteckém dopravci Travel Service i několik honosných paláců v centru Prahy.

„Osobně si myslím, že se jedná o první vlnu investic, které nebude nikdo hodnotit ekonomicky, ale spíše vlivově. Po jejich provedení by měla následovat další vlna, která bude hodnocena ekonomicky a strategicky,“ domnívá se šéf Česko-čínského podnikatelského fóra (CCEF) Tomáš Hülle.


Druhá vlna čínských nákupů v ČR

Přehled firemních odkupů podepsaných ve středu 30. března na česko-čínském fóru v Praze na Žofíně

CEFC navýší svůj podíl v J&T Finance Group z původních 9,9 na 50 procent, což vychází na 840 milionů eur (22,7 miliardy korun). Zbylých 50 procent si ponechají Ivan Jakabovič a Jozef Tkáč.

CEFC kupuje od investiční skupiny Rockaway Capital vedené Jakubem Havrlantem 90procentní podíl v prodejci zájezdů Invia.cz. Jedná se o obchod za 2,3 miliardy korun.

CEFC spolu s Hengfeng Bank kupují za 1,95 miliardy korun české podniky ŽĎAS a TS Plzeň. Původním vlastníkem byla slovenská skupina Železiarne Podbrezová byznysmena Vladimíra Sotáka.

Beijing Municipal Road and Bridge Group s CEFC odkoupí 70procentní podíl v pražském fotbalovém stadionu Eden a postaví zde Národní fotbalový stadion. Celkem se jedná o projekt za 1,35 miliardy korun.

Yihai Group investuje přes čtvrt miliardy korun do revitalizace nevyužitých lázeňských budov ve Františkových Lázních.


Mimo záznam lze často zaslechnout názor, že Číňané poněkud naivně skupují firemní „ležáky“, o něž nemá nikdo z dobře informovaných domácích byzysmenů zájem. A pokud soutěží s dalšími zájemci, jako tomu bylo v případě podniku ŽĎAS, tak podávají vyšší cenové nabídky.

Tomáš Hülle je podobného názoru. „Mám pocit, že nakupují za příliš vysoké peníze projekty, které jsou veřejně známé a z různých důvodů pro lokální podnikatele nezajímavé,“ uvedl Hülle pro Dotyk Byznys.

Svou roli v nákupní smršti má bezesporu jak pročínská politika prezidenta Miloše Zemana, tak i dlouhodobé pracovní nasazení šéfa česko-čínské obchodní komory Jaroslava Tvrdíka. V prostředí byznysu však převažuje názor, že Číňané mají rostoucí obavy z vývoje tamní ekonomiky a snaží se převést část volného kapitálu do stabilizovaných evropských zemí. To je prý hlavní důvod, proč nakupují rychle a zdánlivě bezhlavě.

Logiku by měla koupě Unipetrolu

Na první pohled totiž nemá postup čínského investora příliš logiku. CEFC China Energy Company, jak zní celý název holdingu se sídlem Šanghaji, se orientuje na hlavně oblast ropného průmyslu, petrochemie a plynárenství, v menší míře také na bankovní či jiné finanční služby.

Zaměření CEFC na ropný byznys dokládá i transakce z prosince loňského roku, kdy Číňané koupili od kazachstánského státního holdingu KazMunayGaz 51procentní podíl v jeho zahraniční divizi. Pod ni spadá rumunská ropná rafinerie s kapacitou pět milionů tun ročně a zhruba tisícovka čerpacích stanic v různých evropských zemích.

Logickým terčem zájmu čínské skupiny by tedy měl být jediný zpracovatel ropy v Česku, holding Unipetrol, případně státem vlastněný distributor paliv Čepro. Tady však Číňané mají prozatím smůlu – jmenované firmy nejsou na prodej.

Do první zmíněné firmy proniknou šanghajští investoři aspoň nepřímo. Skupina investorů navázaná na skupinu J&T skoupila v minulých letech téměř čtvrtinu akcií Unipetrolu. Jistý vliv v českém rafinerském byznysu by tak CEFC získat mohla.


Profil skupiny CEFC

Založil ji v roce 2002 byznysmen Jie Ťien-ming, který dodnes zůstává nejvyšším manažerem skupiny. Funkci prezidenta CEFC má Čchen Čchiou-tchu.

Podle posledních známých čísel z roku 2014 vykázala tržby 34,7 miliardy dolarů (830 miliard korun), zisk 561 milionů a výši aktiv 8,4 miliardy dolarů.

CEFC se zaměřuje hlavně na trh s ropou, plynem a petrochemickými produkty. Aktivně chce vstoupit do těžebních projektů v Rusku a africkém Čadu.

Vlastnická struktura CEFC je značně nepřehledná, podle analýzy serveru Hlídacípes.org zde většinu drží dvě neprůhledné firmy; pětiprocentní podíl vlastní Jie Ťien-ming.


Žádným tajemstvím není v prostředí byznysu ani zájem CEFC proniknout do Energetického a průmyslového holdingu (EPH), případně některé jeho části. Třetinový akcionář a šéf EPH Daniel Křetínský sice hledá nové investory, ale Číňany do „své“ firemní skupiny nechce vpustit. „Každopádně můžeme vyloučit, že by oním strategickým investorem byla CEFC nebo jiná čínská entita,“ uvedl již v lednu mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Už i Číňané jdou do daňových rájů

Nárůst čínských investic v Česku je realitou, kterou potvrzuje aktuální studie analytické firmy Bisnode. Podíl čínských vlastníků na základním kapitálu českých firem během loňského roku vzrostl více než dvojnásobně – z 2,77 na 5,83 miliardy korun. Značný podíl na tom měla skupina CEFC a její nákupy podílů v J&T Bance, Pivovarech Lobkowicz i fotbalové Slavii.

Skutečný rozsah čínských aktivit na tuzemském trhu je však větší. Část firem totiž Číňané ovládají nepřímo prostřednictvím firem registrovaných v daňových a legislativních rájích typu Lucemburska a Kypru. Platí to v případě výrobce autodílů SaarGummi Czech, brněnské továrny na plynové turbiny Ekol a nově i provozovatele solárních elektráren Energy 21.

Právě Energy 21 je důkazem, že velké obchody je možné uzavírat i bez požehnání prezidentů obou zemí. Fond China CEE Investment v lednu odkoupil Energy 21 od původního vlastníka, investiční skupiny Mid Europa Partners. Dostal se tím k portfoliu fotovoltaických elektráren v Česku o celkovém výkonu 61 megawattů. Kupní cena nebyla zveřejněna, jednalo se však řádově o miliardy korun.

Nejsme až moc servilní?

Názory na čínskou expanzi v tuzemském byznysu se různí. Někteří z toho mají viditelnou radost. „Jestliže jsem odhadoval, že objem čínských investic v tomto roce bude 45 milard korun, hluboce jsem se zmýlil. Je to jen na tento rok 95 miliard, ale samozřejmě, že investice jdou i opačným směrem,“ prohlásil v minulém týdnu prezident Miloš Zeman.

Čínské akvizice českých firem však přestavují jen zlomek z částky zmiňované prezidentem Zemanem. Objemově jsou vyšší různé dohody a memoranda o budoucí spolupráci či založení společných podniků, ty se však často nacházejí ještě ve fázi vyjednávání.

Řada kritiků varuje, že jsme vůči totalitnímu režimu v Pekingu až moc servilní. „Každopádně je potřeba vnímat Čínu jako důležitého obchodního partnera, ale zároveň je také nutné vnímat, že Čína vyznává jiné hodnoty, než na kterých je postaveno naše západní společenství. Proto je nutné velmi pečlivě posuzovat každou investici, která z Číny do Evropské unie směřuje,“ varuje bývalý diplomat Petr Kolář, který se dnes angažuje v Iniciativě pro evropské hodnoty.

Podle Koláře bychom si měli dobře rozmyslet, zda Číňany pustíme do strategických odvětví, jakými jsou energetika, IT, telekomunikace, ale i média. Podobně jako jiní komentátoři též Kolář upozorňuje na fakt, že Číňané jen málokdy u nás zakládají nové firmy a vytvářejí další pracovní místa. Pozitivní dopad na českou ekonomiku by mělo hlavně uvolnění bariér při vstupu na čínský trh, pokud se jej exportéři dočkají.

Až příliš nevyrovnaný obchod

Z prvního pohledu na statistiky o česko-čínské obchodní výměně je zřejmé, že je s tím potřeba něco udělat. Čína je dnes s 13procentním podílem druhým největším importérem do Česka, jen loni objem dodávek narostl o více než čtvrtinu na 464 miliard korun. Velký podíl spotřební elektroniky, oděvů, obuvi a hraček v českých obchodech nese značku „Made in China.“

Český vývoz do nejlidnatější země světa byl v minulém roce desetkrát menší. Aspoň částečnou změnu by mohla přinést memorandum o vzájemné spolupráci mezi Českou exportní bankou a Čínskou rozvojovou bankou, jež má usnadnit dodávky na východ Asie. „Český vývoz do Číny by se tak mohl v horizontu několika málo let přinejmenším zdvojnásobit,“ uvádí Miloš Welser, vedoucí oddělení Speciální projekty České exportní banky.

Zájem o expanzi českým exportérům nechybí. V loňském průzkumu mezi členy Svazu průmyslu a dopravy odpověděla jedna šestina oslovených, že má zájem s Čínou obchodovat. V praxi však  české podniky často narážejí na byrokratické bariéry i nesolidní jednání tamních obchodních partnerů.

Na hodnocení je dnes brzy

Velikonoční návštěva čínského prezidenta čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze je úspěchem české vlády a diplomacie, i když pachuť z útoků agresivních Číňanů na poklidné demonstranty s tibetskámi vlajkami jen tak nezmizí. Ale až čas ukáže, zda se dostaví vytoužený nárůst dodávek českého zboží a technologií na čínský trh.


Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s