Analytik: Do Číny se necpe jen Zeman a Sobotka, naši sousedé se také snaží

Václav Kopecký, Reflex, 15. června 2016

Česko není jedinou zemí ve střední Evropě, která v poslední době usiluje o hlubší spolupráci s Čínou, řekl před cestou premiéra Bohuslava Sobotky do Číny analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Václav Kopecký. Poměrně časté kontakty na nejvyšší politické úrovni dokládají, že Česká republika věnuje vztahům s Pekingem velkou pozornost, v některých oblastech však spíš dohání ostatní země. Evropským státům by se podle jeho slov vyplatilo, kdyby v námluvách s Čínou postupovaly společně.

2649184_

Prioritní postavení Číny v rámci české zahraniční politiky opakovaně zdůraznil nejen český prezident Miloš Zeman, ale i česká vláda. Potvrzením této skutečnosti v poslední době byla například návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga letos v březnu. Hlavní snahou Česka je využít možnosti ekonomické spolupráce. Z již uzavřených dohod je patrné, že česko-čínské partnerství nese ovoce hlavně ve strojírenských oborech, zdravotnictví, finančnictví nebo cestovním ruchu. Mluví se také o zájmu Pekingu o know-how v oblasti sportu, kromě fotbalu se Číňané zajímají také o umění českých hokejistů nebo biatlonistů.

“Česká republika v posledních letech zařadila vztahy s Čínou mezi své priority, což charakterizuje i jejich velkou intenzitu. Česká republika je v této oblasti skutečně velmi aktivní a investuje do vztahů s Čínou velké množství času a politického kapitálu,” komentoval dynamiku česko-čínských vztahů Kopecký. Upozornil však, že je zatím předčasné hodnotit konkrétní ekonomické dopady a je otázkou, zda se Praze tyto investice vrátí.

V některých případech již jsou výsledky aktivního přístupu k Číně viditelné. Loni byla v Praze otevřena pobočka čtvrté největší čínské banky Bank of China. V září loňského roku zahájila provoz první pravidelná letecká linka mezi Prahou a Pekingem. Kopecký v této souvislosti podotkl, že Česko dohání ostatní státy regionu, které si fází více či méně intenzivních líbánek s Čínou prošly. Například v Maďarsku Bank of China otevřela svou pobočku mnohem dříve v roce 2003.

“O roli finančního a dopravního centra usilují i další země (například Polsko), takže se nesporně jedná o konkurenční prostředí,” poznamenal analytik. Spíše než soutěžení by však státům doporučil spolupráci. “Evropské státy by se měly snažit více kooperovat, protože jednotlivě mají vůči Číně výrazně slabší vyjednávací pozici,” dodal.

Premiér Sobotka odlétá na návštěvu Číny ve středu. Na programu má řadu bilaterálních jednání s čínskými představiteli a zúčastní se také jednání platformy 16+1, do níž patří šestnáct zemí střední a východní Evropy a Čína. Sobotka byl v Číně naposledy loni v listopadu.


Originální článek naleznete na: https://www.reflex.cz/clanek/zpravy/72094/analytik-do-ciny-se-necpe-jen-zeman-a-sobotka-nasi-sousede-se-take-snazi.html

Advertisements

V Číně je složité sledovat ekonomické fundamenty, ekonomický růst bude pravděpodobně nižší

Čínské burzy a tamní finanční trhy zažily v posledních dnech několik vážných otřesů. Čím dál častěji se hovoří o problémech čínské ekonomiky. U Číny je ještě navíc problém sledovat ekonomické fundamenty. Člověk totiž neví, jakých čísel se má držet. Na rádiu Zet v pořadu Tržní okénko to řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Václav Kopecký. Ve vlastním zájmu čínských politiků a úředníků je totiž data o ekonomice přestřelovat. Růst ekonomiky je totiž stále základním faktorem pro jejich oceňování.

„Když současný čínský premiér Li Kche-čchiang byl ještě generálním tajemníkem komunistické strany v jedné severovýchodní provincii, nevěřil statistikám, které dostával. Nevěřil tomu, jaký ekonomický růst nebo průmyslovou produkci mu jeho podřízení předkládají. Proto se rozhodl najít si nějaký svůj vlastní index. Ten index založil na tom, že sledoval spotřebu elektřiny, objem bankovních půjček a objem vlakové nákladní dopravy. To byly ukazatele, které mu přišly mnohem lepší na sledování, než nějaká základní čísla o HDP nebo průmyslové produkci,“ řekl Kopecký.

Tento index mu pomohl svoji provincii řídit výrazněji lépe. Čína nabízí z makroekonomického hlediska velký objem dat. Oficiální statistiky poukazují na to, že růst čínské ekonomiky dosahuje v současné době necelých 7 procent. „Myslím, že ve skutečnosti budou ta čísla o trochu nižší. Například něco okolo 1 – 2 procent,“ uvedl Kopecký na rádiu Zet. Problémem je podle Kopeckého právě složitost určit důvěryhodnost jednotlivých výstupů.

Důvodem zkreslování statistickým údajů je oceňování úředníků a politiků zodpovědných za jednotlivé provincie. V jejich vlastním zájmu pak je, aby tato čísla upravovali a nastřelovali. Ekonomický růst je totiž stále hlavním kritériem, podle nějž se ohodnocuje práce samostatných úředníků.

Čína je i přes své aktuální ekonomické problémy kvalitně integrována do světové ekonomiky a je její velice důležitou součástí.

„Pakliže se podíváme na několik základních indikátorů, jako je například HDP, tvoří Čína 16 % světového HDP. To je přitom srovnatelné se Spojenými státy. Podíváme-li se na střední třídu, tak záleží na definici, ale můžeme v Číně najít 300 až 600 milionů lidí, které řadíme ke střední třídě. Stejně tak je Čína jedním z hlavních obchodních partnerů hlavních světových aktérů,“ sdělil Kopecký.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.